Bouřky a letectví

Jsou bouřky nebezpečným jevem pro letadla a letectví?

Zná to každý z nás. Je horký letní den a oblohu nad našimi hlavami křižuje jeden blesk za druhým. Možná je to překvapení a možná ne, ale každou sekundu někde na světě udeří v průměru 40 až 50 blesků, což celosvětově znamená 1,4 miliardy blesků ročně. Podél rovníku a nejen tam dokonce existují pásy, kde je bouřka v podstatě trvalou záležitostí. Jedná se zejména o oblasti severozápadu Jižní Ameriky, návětrné strany Himalájí, oblast Demokratické Republiky Kongo, centrální oblast Floridy, pampy v Argentině a region Indonésie.

K tomu všemu každý rok blesky zabijí stovky lidí, tisíce hospodářských i divokých zvířat a pro pojišťovny znamenají celosvětově bilióny dolarů škod na pojistném plnění.

ANO, bouřky jsou extrémně nebezpečným jevem v letectví a tragédií a strášákem, kam se jenom podíváte!


Většinu cestujících asi jako první otázka napadne, zda-li může blesk udeřit i do letadla nebo co se stane, když blesk do letadla udeří. Jaké to je v tu chvíli na palubě letadla, a zda-li může elektrický výboj letadlo poškodit? ANO, blesk do letadla udeřit může a není výjimkou, že se to i stane, přičemž jako kuriozitu si vzpomínám na událost z letu, kdy na letadle bylo po přistání nalezeno 32 stop po zásahu bleskem. Zejména pro lidi na palubě se v tu chvíli ale nejedná o žádné nebezpečí či ohrožení života.

Plášť letadla se chová jako tzv. Faradayova klec, kdy elektrický náboj blesku sice do letadla v některém bodě trupu vstoupí, ale poté se rozprostře po povrchu letadla a na druhém konci trupu jej zase zpravidla bezpečně opustí. Uvnitř letadla přitom nevznikne sebemenší elektrické pole. Jak místa vstupu blesku do trupu, tak místo jeho opuštění jsou přitom velice dobře viditelná, lze je bez problémů identifikovat po přistání při obvyklé kontrole letadla, nicméně, právě takové letadlo musí být staženo z provozu a všechny identifikované stopy a škody po zásahu bleskem opraveny. V lepších případech to znamená zejména přenýtováním všech nýtů na plášti letadla v okolí, v horším případě musí být vyměněny celé části, na kterých jsou známky tepelného poškození způsobeného procházejícím elektrickým výbojem, jako jsou například kryty motorů. Bohužel, takové opravy vyžadují i několika denní odstávku letadla v hangáru, což v letní sezóně a tedy období největší poptávky po letecké přepravě znamená pro leteckou společnost doslova noční můru.

Pojďme ale celým tématem bouřek v letectví krok po kroku a rozeberme si v jednotlivých kapitolách, jak a koho bouřky konkrétně ovlivňují:

1) Letadlo za letu v bouřce

(nikoliv během přistání a vzletu, čemuž je věnována samostatná kapitola)

Bouřkový mrak je pro letadlo za letu extrémně nebezpečný meteorologický jev, a co do rizika poškození či dokonce rozlámání konstrukce letadla dokonce významně nebezpečnější, než například tornádo. Nemluvíme při tom o blescích, ale o střihovém  větru a o kroupách, které se v bouřkových mracích vytváří v obrovském množství. A když mluvíme o větru a jeho rychlosti, tak zatímco ve zmíněném tornádu je sice rychlost větru vysoká, nepřekračuje rychlosti zcela obvyklé v běžných letových hladinách a výšce nad 9km, kde rychlost větru přes 100 uzlů (180km/h) je zcela běžnou denní praxí i na evropských linkách.

A zatímco v rámci otáčení tornáda je směr větru v podstatě vždycky stejný, tak v bouřkách dochází k zásadním změnám směru větru na velice krátkých vzdálenostech, čímž jsou myšleny jednotky metrů. Představit si to lze tak, jako když procházíme za silného nárazového větru podél panelových domů na sídlišti na kraji města, kdy zatímco jsme chvíli schováni v závětří domu a tedy nefouká, tak okamžik, kdy vystoupíme mezi domy je skutečnou výzvou pro stabilitu chůze na chodníku. A pak si k tomu ještě rozevřete deštník připomínající křídla letadla.

A stejná situace střihů větru je i v bouřkovém mraku, kdy při rozpětí křídel dnešních dopravních letadel až 80metrů by ke změně směru větru došlo i několikrát, což by křídla letadla mohlo namáhat tak významným způsobem, že by reálně hrozilo jejich skutečné poškození či prasknutí. A tak zatímco nejrůznější meteorologické agentury sledující vývoj tornád a do tornád s letadly vlétajícími sice zažívají klasické silné turbulence bez rizika poškození konstrukce letadla, průlet letadla bouřkovým mrakem by byl naprostým hazardem se životy všech lidí na palubě letadla.

Neexistuje pilot, který by vědomě vlétl do bouřkového mraku!

Nicméně teď veliký pozor a pečlivě číst dál, a to zejména proto, aby nedošlo k nedorzumnění. Bouřkový mrak a bouřka není to samé. To že je bouřka neznamená, že kompletně celá obloha je jeden veliký kus ledu. Ať již se bouřka vytvoří vlivem vlhkého vzduchu stoupajícího v horkém letním dni k obloze nebo jako důsledek postupující studené či okludující fronty, bouřkové mraky nejsou velkoplošnou záležitostí, ale řekněme útvary obvykle o rozměrech 35 x 35 km. Obloha tedy nepřipomíná zeď, ale spíše minové pole.

Nebezpečné projevy bouřek jsou základní teorií, kterou se učí každý jednotlivý žák v první hodině, kdy si uvědomí, že jeho snem je létat letadlo a průlet bouřek je základní dovedností, která k létání patří a piloti všech civilních letadel ji cvičí znovu a znovu na simulátorech. Není to snadné, ale jde to. Protože extrémní větry v bouřkových mracích s sebou unáší i tvořící se ledové kroupy, lze je velice dobře zachytit i meteorologickými radary.

Každé civilní dopravní letadlo je dnes vybaveno v přední části pod pilotní kapinou meteoradarem, který neustále během letu vyhledává odrazy od bouřkových jader a tyto informace jsou zobrazovány na displeji v pilotní kabině. Oba piloti tak mají v každou jednotlivou sekundu letu reálný obraz o meteorologické situaci (viz obrázek vpravo), která je před letadlem a pokud jsem bouřku před chvílí označil jako jakési minové pole, všechny tyto miny lze bezchybně identifikovat a vyhýbat se jim.

Ačkolik tak všichni cestující okénky z kabiny vidí blesky kolem letadla, letadlo prolétá velice bezpečně mimo všechny nebezpečné meteorologické jevy, které bouřky pro letectví představují.

2) Bouřky a řízení letového provozu

Každý, kdo četl i můj článek o řízení letového provozu, se teď musí zákonitě zeptat, jak si může letadlo kličkovat jen tak mezi mraky.

Ano, to je správná připomínka. 

Letadlo, respektive jeho piloti, si nemohou o své vlastní vůli jen tak začít kličkovat po obloze, protože by mohlo dojít ke srážce s jiným letadlem, nebo vlétnutí do zakázaného prosotoru, vojenské oblasti, či v nižších výškách (řekněme například v Alpách při přistání či vzletu z letišť jako jsou Miláno či Curych) narazit do některého z Alpských velikánů.

Piloti tak musí vyhodnocovat situaci s dostatečným časovým předstihem a změny kurzu (či výšky letu) žádají. Tyto okamžiky jsou pro řídící letového provozu jedněmi z nejnáročnějších v celém roce. Zejména pro ně totiž takové žádosti znamenají i spoustu koordinace s kolegy z okolních stanovišť.  Protože je to poměrně komplexnější úkon, pro jednoduchost alespoň takto krátce:

Přečtěte si také zde na webu......

Každé letadlo musí mít ještě před odletem svůj letový plán. Ten obsahuje mimo jiné trasu, kudy letadlo poletí. Tento letový plán je následně rozdistribuován všem stanovištím letového provozu, kudy vede plánovaná trasa letadla. Jenomže, v tom je ten háček. Představme si třeba letadlo z Mnichova do Vídně. Takový let je plánovaný podél naší jižní hranice a do Čech za normálních okolností nikdy nevletí. Co pokud jsou ale nad Alpami v té chvíli bouřky a piloti tyto bouřky nutně potřebují obletět zatáčkou na sever?

Česká stanoviště Řízení letového provozu o tomto letadle v tu chvíli vůbec netuší, protože jim letový plánek nebyl centrálně rozeslán. Novou trasu letadla je tak potřeba zkoordinovat a taková změna samozřejmě znamená obrovský nárůst pracovní zátěže pro řídící letového provozu a jejich asistenty.

Osobně mě v těchto chvílích děsí například průlet oblastmi, kde spolu jednotlivé státy těžko hledají domluvu na politické úrovni, natož na úrovni služeb v letectví - řekněme například oblast řeckých ostrovů, Kypru a Turecka. No, snad se nikdy nic nestane.

3) Bouřky a zpoždění letů

Bohužel, bouřky se na prvním i posledním místě dotýkají zejména cestujících. Jsou přirozeně provázeny turbulentním počasím, znamenají ale zejména nepříjemně dlouhá zpoždění v řádech hodin!

Jak již bylo řečeno, bouřky JSOU extrémně nebezpečným meteorologickým jevem. Žádné letadlo do bouřkového mraku neodstartuje, žádné letadlo do bouřkového mraku nebude z důvodu nebezpečných meteorologických jevů přistávat, každý pilot se bude bouřkám za letu vyhýbat. K tomu všemu řízení letového provozu nedopustí situaci, kdy by se provoz dostal za reálnou kapacitu bezpečného zvládnutí, a tak začne omezovat letová povolení ke vzletu i na letištích, která s bouřkou ve vaší blízkosti nemají co do činění. A máme hned zpoždění, a tato zpoždění jsou bohužel kumulativní. Jinými slovy, pokud se udělá taková maláranní bouřka nad letištěm ve Frankfurtu, časy odletů a vzletů nad celou Evropu už po celý den nedá nikdo do pořádku.

Není nikdo, kdo by byl schopný naplánovat čas a místo výskytu bouřky rok dopředu, kdy se připravují letové plány a začínají se prodávat letenky. Není nikdo, kdo by byl schopen odhadnout, jak významná budou zpoždění, a zda-li je potřeba zajistit dopředu občerstvení pro dotčené cestující a v jakém množství. Bohužel, není ani nikdo, kdo by byl schopen posílit na jednu či dvě hodiny zaměstnance na letišti tak, aby jejich počet kapacitně odpovídal aktuální potřebě zapříčiněné bouřkou.

Není to přitom pouze úděl letiště dotčeného, ale i všech ostatních, kudy cestující zamýšlejí letět a kudy se pohybuje jejich letadlo.

A pokud již jednou zazněl příklad letiště ve Frankfurtu (které je mimochodem jedno z těch, které tyto situace zvládá skutečně mimořádně profesionálně), tak iještě jeden malý příklad pro představu. Řekněme, že například odlétáte z Prahy a ve Frankfurtu chcete přestupovat na svůj další let na dovolenou do Karibiku. Pokud je v Praze bouřka a váš let je o dvě hodiny zpožděný, je možné, že svůj přípoj na dovolenou snů ve Frankfurtu již nestihnete a ačkoliv bouřka byla v Praze, budou to zaměstnanci na letišti ve Frankfurtu, kteří se o vás budou muset postarat, nabídnout vám let jiný či vás na jednu noc ubytovat na některém z místních hotelů.

Zpoždění, která jsou způsobená projevy bouřek na leteckou přepravu, jsou v letectví něčím, co testuje připravenost celého systému na extrémní situace. Vězte, že všichni lidé, kteří se Vám v tu danou chvíli snaží pomoci, tak ti všichni pracují na maximum, a zejména s velikou profesní motivací, aby každý jednotlivý cestující stejně jako vždy doletěl bezpečně do své konečné destinace.

Zajímáte se o letectví a jsou pro vás odborné publikace příliš technicky zaměřené na to, aby se daly číst? Pak jsou právě vám určeny i další mé články.
Zaujal vás článek? DoporučIli byste jej i dalším čtenářům? Dejte mu prosím svůj hlas, aby jej google preferoval ve svých  vyhledávání
 

© Copyright Superwings CZ, Štěpán Černý, stepan.cerny@a380.cz